Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Zanzibar 2012

Facebook Twitter Google+

Jak si okořenit Afriku

© 2015, poslední aktualizace: 11.7.2016

<<  Labyrint Kamenného města, uličky a dveře  >>

Vraťme se s Aminem do uliček jeho Kamenného města, do onoho pitoreskního labyrintu uliček, průchodů, nebo tajuplných zahradních zdí. Jedno nároží střídá druhé, a vždycky čekáte, čím vás ta další ulička za rohem zase překvapí. Vypadá to taky, jako bychom se ocitli v nějaké orientální pohádce.
Uličky starého města tvoří neuvěřitelné a úžasné bludiště, ve kterém můžete narazit na spoustu všelijakých překvapení
Takovou má tohle město úžasně zajímavou, překvapující, a tajemnou až kouzelnou atmosféru namíchanou z rozdílných arabských, indických i afrických ingrediencí. Jsem si téměř jist, že bych v těchle uličkách, nárožích a roztodivných zákoutích snadno zabloudil. Už po několikerém zabočení si vůbec netroufám určit zpáteční směr k našemu hotelu. A to přesto, že uličky tu nejsou stejné, ani snad příliš podobné.
Přitom v uličkách starého města najdete mnohé malé obchůdky, ať už se suvenýry pro turisty, nebo zbožím pro domorodé obyvatele. Leckterá ulička však zůstává tajemná a uzavřená sama do sebe, jako by si chtěla chránit svoji tichou osamělost a svoje soukromí. Občas tu i turista, jako jsem já, prochází se zatajeným dechem. A když u nějakého obchůdku nějaký malý suvenýr někdo z nás nakoupí, zahrnou nás obchodníci vřelým objetím, jako bychom byli jejich dlouholetí kamarádi. Turisté jsou tu zkrátka považováni za důležitý zdroj příjmů a podle toho tu s námi také všichni místní zacházejí.
Domy Kamenného města nejsou zdaleka tak staré, jak byste si mohli podle historie Zanzibaru myslet. Naprostá většina z nich není starší než nějakých 150 let. Ale chudé a oprýskané fasády se tu nesmírně zajímavě střídají s velkolepými a reprezentativními budovami, ať už z doby koloniální, nebo současné. Narazíme tu i na maličká náměstíčka, která zaplňují svým stínem vysoké a rozložité staré stromy. Na všech zanzibarských domech Kamenného města je jasně patrná ona pestrá směsice vlivů všemožných kultur, která je tak úchvatná a tolik okouzlující.
obrázek Nádherný kontrast svěží zeleně a starých dřevěných balkónů
obrázek Tajuplná palmová zahrádka uprostřed Kamenného města
Tohle město mi opravdu připadá úžasné, zvláštní a především docela jiné, než jakékoli jiné město, ve kterém jsem se kdy ocitl. Tady uličkou zdobí nějaké praporky natažené na provázku napříč. Sluncem vybledlé barvy však zdaleka nejsou tak živé, jako několik zelených květin visících ze sousedního balkónu. Ty musí domácí pán či paní jistě notně zalévat, aby na ostrém zanzibarském slunci měly takovouto svěží zeleň a bujný vzrůst. Za třípatrovým domem s dřevěnými verandami a zavřenými okenicemi chránícími své obyvatele před slunečními paprsky procházíme uličkou mezi domy s mřížemi na oknech, které jsou "vyzdobené" několika černými vlajkami a stejně černými transparenty nesoucími anglicky psanou muslimskou a zřejmě politickou agitaci. Působí to na mě trochu podivně. Možná hůř, než kdyby na těch vlajkách svítily bílé pirátské hnáty s lidskou lebkou.
obrázek Takovéhle krámky samozřejmě lákají naše dámy dovnitř
A už je tu zase další nároží, za ním další uzoučká a křivolaká ulička, kterou tentokrát vyzdobila místní obchodnice svou nabídkou pestrobarevného oblečení vystrčeného mezi dveřmi až do ulice. Samozřejmě, že naše dámy se většinou neopomenou u takových obchůdků alespoň na chvilku zastavit a porozhlédnout. Zanzibarské obchůdky v uličkách starého města jsou úžasně barvené, ať už v nich prodávají koření, oblečení, rozličné suvenýry nebo cokoli dalšího. A řekl bych, že spolu s jejich majiteli a obchodníky skvěle dotváří onu senzační a nezapomenutelnou atmosféru a živočišnost starého města Zanzibaru. A našim dámám to nedá, aby se skoro u každého krámku alespoň krátce nerozhlédly.
obrázek Amin Pepovi ukazuje, jaké všelijaké ovoce se u staré zdi dá koupit
Na malém náměstíčku ve stínu vrostlé palmy u staré oprýskané zahradní zdi se s Aminem už nevím pokolikáté krátce zastavujeme. Tady si u zdejších arabských trhovců můžeme z porozpadlého stolu koupit různé ovoce. Od relativně malého manga přes větší ananas až po obrovský jackfruit. Nejspíš bychom si tady i něco koupili, ale nechce se nám odtud vláčet tašku s ovocem po celém městě. Raději si nějaké ty vitamíny koupíme až později, až někde v blízkosti našeho hotelu. Teď jenom tady obdivujeme ty jackfruity. Tak obrovité dýně, jaké tady vidíme na zemi vedle stolů opřené o zeď, takové jsem snad ještě nikdy neviděl.
Naprostá většina budov tohohle tajuplného města kontrastů oplývá proslulými dřevěnými doplňky: balkóny, verandami, portály, vraty a především jedinečnými vyřezávanými vchodovými dveřmi. Některé jsou zachovalejší, ba jako nové, jiné naopak dávají okatě najevo své stáří a svá léta. Žádné z nich však nejsou stejné, každé jsou naprosto originální a jedinečné. Traduje se, že když ve městě někdo chce postavit dům,
Takovéhle zanzibarské bohatě vyřezávané dveře, z tady nichž vidíte i jejich detail s kováním, mají, je-li nad nimi velký dřevěný oblouk, svůj původ v Indii
obstará si nejprve dveře, postaví je na místo a teprve poté okolo těchto dveří postaví svůj dům. Dveře tak jsou jediným místem chránící soukromí domácího pána a jeho rodiny a svou bohatostí a jedinečnými a drahými ornamentálními motivy dávají vnějšímu světu a všem kolemjdoucím najevo, jaká že je moc a postavení jejich majitele na zdejším společenském žebříčku. Dveře jsou zkrátka na Zanzibaru vizitkou pána domu.
Zanzibarské dveře bývají vyřezány z velice kvalitního týkového či sezamového dřeva obvykle dováženého z Indie, případně ze dřeva místního chlebovníku. Možná i sám Alibaba ze známé orientální pohádky narazil u jeskyně čtyřiceti loupežníků na dveře ze sezamového dřeva, když se otevíraly na heslo "Sezame, otevři se!". Co myslíte?
obrázek Líba v krásných vyřezávaných dveřích našeho hotelu
Každopádně, jak se na mnohých místech Kamenného města můžeme přesvědčit, dřevěné dveře jsou zřejmě nejen to první, co se u nového domu staví, ale často jsou také to poslední, co ze zdejších domů zbyde. Dům samotný totiž chátrá obvykle rychleji, než jeho masivní a reprezentativní dveře. Na druhou stranu těch pověstných zanzibarských dveří prý stále ubývá, neboť někteří místní svoje dveře za drahé peníze prodají cizincům, kteří si je potom odtud odvezou pryč. Což asi není úplně dobře.
Na Zanzibaru se prochází takovými vyřezávanými dveřmi mezi bohatě zdobenými mohutnými futry i do některých obchůdků. Tam pak často mívají dřevořezbu rekonstruovanou nebo alespoň dobře udržovanou a nalakovanou. Prodávají-li ovšem uvnitř hadříky, naše dámy nečučí na krásné dveře a futra jako já, ale spíš na barevně pestré oděvy uvnitř.
Ještě k zanzibarským dveřím jen rychle dodám, že v Kamenném městě se nacházejí dva typy dveří. Starší ománské mají obdélníkový tvar, novější jsou indické a poznají se podle zakulacené horní části a podle bohatých květinových vzorů. Když už jsme u dřevořezby, ta mívá v souladu s převažující muslimskou většinou velmi často motivy právě islámské.

>>

© Lubomír Prause, 2015
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3