Osobní stránky - Lubomír Prause

Veršovánky

Facebook Twitter

Verše, básničky a říkačky - moje vlastní tvorba

poslední aktualizace: 16.6.2022
Výběr veršů
pro zobrazení:
10 posledních
Všechno, co vidíte na téhle stránce, je opravdu moje vlastní tvorba. Dávno a dávno je tomu, co se mi občas přihodilo, že mě napadly nějaké ty veršíky. Nikdy jsem tomu ale nevěnoval pozornost. Až když jsem začal často sedět u svého počítače, zkusil jsem, když mne něco napadlo, si to zaznamenat. Záhy jsem zjistil, že se mi pak celkem rychle pod rukama zrodí další text. A že to jde skoro samo. Tím vznikla i tahle stránka.
Nehledejte v tom ale probůh žádné umění. Rozhodně nejsem žádný básník a nikdy ani nebudu. Vězte, že se jedná jen a jen o výplody mého pravděpodobně velice chorého mozku. Taky po mně nechtějte, abych vám sdělil, co mi bylo inspirací. Sám nevím, kam na to chodím. Inu, ujeté myšlenky bláznivého ajťáka! Nedoprovázím své verše proto ani žádným komentářem. Co tím chtěl básník říci, musíte rozebrat sami. Když na to přijdete, napište mi. Já sám to většinou netuším!

Varování:

Ještě vás musím varovat. Raději mé veršovánky nečtěte. Za zdravotní ani jiné následky, které na vás zanechá čtení mých veršů, nenesu a nemohu nést žádnou odpovědnost! Moje verše čtěte tedy jen na vlastní nebezpečí...

Poznámka:

Nabídka vlevo vám umožňuje nezobrazovat (a nebo taky zobrazovat) pokaždé všechny moje výtvory, alébrž si můžete přečíst jenom poslední veršíky, vybrat pouze rok, který vás zajímá, a tak nějak podobně. Moje veršíky totiž, pokud si je necháte zobrazit najednou opravdu všechny, tvoří už dosti dlouhatánskou stránku.

Seznam básniček:

(10 naposled vytvořených)

Jen pár vulgárních slovíček

(červen 2022)

S touhle vládou jsme to chytli,
zakládám si na sádlo.
Co jsem šetřil, bude v pytli,
a nebude na žrádlo.
Všechno spolknou energie,
a kdo doma v teple je,
pálenky se nenapije,
i když třeba zahřeje.

Nesmyslné ruské sankce,
Rus jen víc si vydělá.
Kdykoli se jemu zachce,
dá ty prachy na děla.
Putin z nás má velkou prdel,
debilní jsme v Evropě,
chválíme se ze všech hrdel,
závislí jsme na ropě.

Nahradí to elektrika,
motory už nebudou,
což je blbost převeliká
a pitomost na druhou.
Aktivista nebo voják,
když má mozek zelený,
nemůžeš se pohnout z místa,
brzy budeš v prdeli.

Až i k nám Rus s tankem přijde,
do války se pohrnem?
Třeba mi to ale vyjde,
a už budu pod drnem.
S elektrickým tankem v čele
pochoduje armáda
s nabíječkou nepřátele
tlučou - jaká paráda!

Nemějte mi proto za zlé,
pár vulgárních slovíček.
Putine, ty hnusnej hajzle!
Ať máš brzo pomníček!
S chutí bych si na něj flusnul,
a ještě ho pomočil.
Spokojeně bych pak usnul,
i kdyby ses otočil.

Depina

(leden 2022)

Jenom nerad sleduju zprávy,
horší než bývá černá kronika.
Vždycky mě to strašlivě unaví,
i když nikdo vůbec nic neříká.
Stačí jen sledovat obrázky,
jak jdou si všichni po krku,
bez víry, bez pravdy, bez lásky,
hlavně ale ve jménu pokroku.

Radši bych díval se na holky,
na jejich překrásné dívčí vnady,
nežli na ty přidrzlé pacholky,
co máme jich v politice řady.
Babiš za vosumnáct je hoven,
Fiala bez dvou za dvacet,
každý každému je tam roven,
Havel se musí v hrobě obracet.

Covid řádí jak ruka černá,
vrací se, mění, pořád mutuje,
přítulný asi jak žena věrná
ta naše těla dál dál huntuje.
Očkován ať už jsi nebo ne,
stejně jít nemáš ani kam.
Nikoho to však už nedojme,
hlavně nepodléhejte panikám.

Panika však už se mě jímá,
bojím se, bojím, že hůře bude.
Že není podle něj vláda jiná,
tajtrlík na hradě zlostně hude.
K tomu ta Evropa zelená
lehne si tak jak si ustele.
Jak když je do hlavy střelená,
táhne nás kvapíkem do prdele.

Tak když mám ze všeho depinu,
otevřu láhev dobrého moku,
vypiju ho asi tak třetinu
a zase mi hned bývá do skoku.
Všecky pak je pošlu do háje,
třeba i s trapným hradním šaškem.
I pro ně jednou čas dozraje,
všichni mi můžou zahoupat vaškem.

Smích umírajícího zločince

(leden 2022)

Střelilas mě jako svini,
však stěží ti to dokážou.
Prokurátoři jsou líní,
ti s důkazy se nepářou.
Spíš tě ani neobviní,
když na tě vůbec ukážou.

Střelilas mě jako srnce,
však větší jsem já paroháč,
podvedlas mě slehkým srdcem.
Přes můj chytrý počítač
seznámila jsi se s borcem,
já řekl dík, ty není zač.

Střelilas mě jako krysu
tiše, klidně a normálně.
Teď si mlsáš tiramisu
v tý naší starý cukrárně
a čteš přitom z časopisu,
proslulém dosti nechvalně.

Krásná práce na tý poště,
loupež jako z učebnice.
Pět melounů a půl ještě
narvali jsme do kapuce
a za ukrutnýho deště
odnesli lup ruku v ruce.

Už snad nemám co bych dodal,
život z mýho těla prchá.
Proč bych kolem sebe kopal?
Proto, že jsi zrádná mrcha?
Klidně s těmi prachy odpal,
já jdu k Pánu, chacha, chacha!

Teď verše nepíšu

(listopad 2021)

Na verše nemám nápady
tak nepíšu vlastně nic.
Možná že podle nálady
napíšu příště trochu víc.

Kytice pro Evu

(červen 2021)

Tož tedy tahle kytice,
ač nevyrostla v Africe,
nese naše velké přání,
ať přinese ti pousmání,
ať jsi zase brzy fit
a můžeme vyrazit
(kdo to ví, ať nepoví)
na chalupu k Pepovi...

Pro Evíka, pro Lvici,
posílají kytici
a též tyhle slabiky
kamarádi z Afriky...

Děkuji nejen svým láskám

(červen 2021)

Děkuji já láskám mým
i všem dívkám neznámým
za to, že jste na světě.
Nechť vám láska vykvete
a jste stále něžnější,
nechť dny máte jasnější,
nechť nebe se vám pokloní,
svět vůkol se rozvoní
a nechť vám je z mojí básně
příjemně a snad i krásně.

V předvečer tvého svátku

(prosinec 2020)

Tak ti takhle v podvečer
v domácím jsa oblečen
když u krbu se hezky hřeju
k svátku tobě vše nej přeju.
Přeju napřed, máš to zítra,
večer je však lepší jitra...

Kupte párek!

(listopad 2020)

Tak vám řeknu: Koronavir
pěkně se nám zdokonalil,
kosí nás teď jako pažit.
Kdopak z vás chtěl tohle zažít?

Ministři se střídaj rychle
a dělají z koulí krychle.
Div že z jejich nařízení
neskončíme za mřížemi.

Všichni v šoku, vláda čumí.
Nejlíp prý vše Ano umí
a ví jak přečkat tenhle děs.
A že to leze do peněz?

Však to někdo zaplatí.
Ať jim se příjmy nekrátí,
proto vám to všechno píšu:
Kupte párek od Babišů!

Polednice

(listopad 2020)

Četl jsem co školní dítko
Erbenovu Polednici,
Bylo ze mě pěkné kvítko
a vládli nám bolševici.

Aby mohl koupit chleba,
táta chodil na robotu.
Nevolníkům bylo třeba
jít do práce i v sobotu.

Komunisti zleva, zprava,
zavíral jsem okenice.
Bál jsem se jich, marná sláva,
ještě víc než Polednice.

Pavlíně k narozeninám

(květen 2020)

Naše milá Pavlínko,
přemýšlíme nad sklínkou,
že už je ti čtyřicet.
Lepší na to nemyslet.
Přejem ti do dalších let
lásku, zdraví, málo běd.
Jeď k nám někdy na výlet,
vždyť z nás už je bába, děd.

Na počátku něco bylo,
pak se to však pokazilo.
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3