Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Mexiko a Guatemala 2009

Facebook Twitter Google+

Gringova cesta zemí Mayů

© 2011, poslední aktualizace: 27.6.2013

<<  Odlet  >>

Cestou do Mexiko City se jen tak občas podívám z okna na ubíhající krajinu. V duchu se s Mexikem loučím a když už vím, že teď mě čeká už jen dlouhá cesta domů, tak se na domov začínám snad i těšit. Doufám taky, že se doma rychle doléčím. Všichni mě tu straší, že by to mohla být třeba i malárie, že prý se zpočátku projevuje podobně. A radí mi, abych si doma určitě zašel k lékaři. No, uvidíme. Tady jsem ještě v Mexiku a ze všeho nejdřív se musím dostat domů.
Před letištěm v Mexiko City nám Armando pomůže vyložit všechna naše zavazadla. Ještě prohlíží narychlo celý autobus, jestli uvnitř někdo něco nezapomněl. A protože musí rychle odjet, jelikož se tu parkovat nesmí, musíme se s ním svižně rozloučit. Je to naposledy, co ho vidíme. Loučíme se s Armandem s poděkováním, jak hezky a bezpečně se nám s ním cestovalo. Se stálým milým úsměvem se o nás staral a zásobil autobus nezbytným pivem, kávou i dalším občerstvením, jehož jsme cestou bohatě využívali. Projeli jsem společně velký kus Mexika, a Armando si náš dík určitě zaslouží. I on se podílel na tom, jak se nám naše dovolená báječně vydařila.
obrázek Než se Ivčou na letišti rozloučíme, udělám poslední fotky celého toho babince, který jsme s Láďou měli na starosti přes celou Guatemalu až sem do Mexico City
Na letišti odbavíme zavazadla a utratíme posledních pár pesos, která nám ještě zbývala. Za ty úplně poslední si kupuju maličkou čokoládu. A pak už poděkujeme Ivče. Určitě je ráda, že se nás už zbaví, že už jí skončí všechny průvodcovské starosti, které s námi nepochybně celou dobu měla. Loučíme se s ní a přejeme jí příjemný zbytek pobytu. Ona tu ještě nějaký čas s Armandem zůstává. Tak se tu měj Ivčo moc hezky! A ahoj v Praze! Když svoláš pozájezdovou schůzku, určitě se na ní budeme snažit přijet.
Čekání na letadlo je docela dlouhé. Veškeré odbavení proběhne hladce a bez potíží. V obrovském letadle sedíme až někde v padesáté řadě. Odlétáme a já poněkud unaven už teď nemyslím na nic. Když je čas na jídlo, společnost British Airways nás opět překvapí výtečnou večeří. Ještě víc, než při cestě sem. Nemůžu pochopit, jak nám dokážou po odletu z Mexico City naservírovat naprosto dokonalý růžovoučký pravý biftek. Je tak perfektní, že takový kolikrát nedokážou připravit ani v leckteré kvalitní restauraci. Skvělá večeře! A přišla mi k chuti. A po večeři, opět pro jistotu nadopován několika prášky, spokojeně usínám. Obrovské letadlo zatím pokračuje ve své dlouhé mnohahodinové cestě přes oceán.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3