Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Mexiko a Guatemala 2009

Facebook Twitter Google+

Gringova cesta zemí Mayů

© 2011, poslední aktualizace: 27.6.2013

<<  Honduraský Copán je galerií mayské plastiky  >>

Vstupné je do mayského Copánu docela vysoké, celých patnáct dolarů. A to nás ještě zdaleka na zakoupenou vstupenku nepustí všude. Pokud bychom se chtěli podívat do nitra pyramidy na vnitřní chrám Rosalila, museli bychom si připlatit další docela tučnou částku, dalších patnáct dolarů. Podobně se další zvláštní vstupenka musí zakoupit i do muzea mayské plastiky, které je součástí zdejšího areálu, a které je nedaleko od pokladny. Platíme tedy jen základní vstupné, protože ani času, abychom tu prolezli všechno, nemáme díky dnešnímu dlouhému přejezdu zase tolik.
obrázek V Copánu nás vítají nádherně zbarvení papoušci
Samotný archeologický areál Copánu je poměrně rozsáhlý a uvítá nás při vstupu několika papoušky. Sedí ve větvích stromů hned za vchodem do ruin. Jsou velcí a tak nádherně barevní, červenožlutomodří, že kdyby se nehýbali, měl bych podezření, že jsou sádroví a nalakovaní. Sedí vysoko ve větvích, zdánlivě volní a svobodní, ale své klece mají umístěny okolo vstupní brány. Po lesní cestě přicházíme na rozlehlé prostranství, na copánské Velké náměstí.
Než se pustíme do prohlídky Copánu, řekněme si nejprve něco málo o jeho historii. Kdysi dávno, více než tisíc let před naším letopočtem, osídlili tohle místo Olmékové, nicméně to podstatné z Mayské historie Copánu patří do stejného období, jako historie Tikalu. Společně s Tikalem také patří Copán k největším a nejvýznamnějším mayským městům. O Copánu se mluví jako o kolébce mayské astronomie a matematicky, neboť právě tady vznikl ten nejpřesnější výpočet délky slunečního roku a tady byla také Mayi objevena nová metoda výpočtu lunárních měsíců. Podobně jako v Tikalu se klasické nejvýznamnější období Copánu zařazuje mezi roky 500 a 800 našeho letopočtu. V té době vznikla nejvýznamnější královská dynastie, založená prvním vládcem jménem Yax K’uk Mo', což česky znamená První Kvesal Papoušek. Některé poslední údaje naznačují, že tento panovník obdržel své symboly královské moci na vzdáleném místě, kterým mohl být Tikal nebo snad dokonce až Teotihuacán. Každopádně se našlo v Copánu několik předmětů a odkazů na obě zmiňovaná města. I další copánští panovníci vládnoucí dynastie mají pro nás, podobně jako vládci Tikalu, nezvyklá a legrační jména. Například Kouř Jaguár, Osmnáct Králík, Rozcuchaná hlava, Kouř Lastura
obrázek Na severní straně Velkého náměstí si prohlížím oltář před stélou D
či Kouřová opice, nebo dokonce Leknínový jaguár. Za jejich vlády také v Copánu vznikly všechny nejvýznamnější stavby. A přestože ve své době žilo na území Copánu o pětadvaceti čtverečních kilometrech určitě více než dvacet tisíc lidí, i tady Mayové na sklonku devátého století své město opustili zcela náhle, a nakonec se celá oblast úplně vylidnila. Španělé, kteří sem za conquisty přišli, tu prý nalezli v širém okolí pouhopouhých pět mayských rodin. Ani v případě Copánu není přesně známa příčina, i když různých teorií je dost, proč mayští obyvatelé město opustili. Nicméně některé nálezy kosterních pozůstatků svědčící o tom, že tito lidé trpěli podvýživou, mohou o konci Copánu ledacos napovídat. Většinou se má za to, že rozpínavost města a stěhování stále většího počtu lidí do centra Copánu, měly za následek nové a nové kácení lesů za účelem získání další a další zemědělské půdy. To ve svém důsledku způsobilo devastující půdní erozi následovanou katastrofální mnohaletou neúrodou. A tohle, spolu s přelidněním města, znečištěním vody, a dalšími doprovodnými jevy, se zdá být hlavní příčinou úpadku Copánu, hlavním důvodem, proč Mayové své město nakonec tak narychlo opustili.
obrázek Copánské stély jsou pravým uměleckým pokladem
Copánské ruiny jsou proslulé mnoha zachovalými stélami, s mnoha nápisy a hieroglyfy. Stély jsou v Copánu tím největším pokladem, a především kvůli nim je Copán považován za centrum mayského umění. Na Velkém náměstí, které mě překvapuje svou rozlehlostí, můžeme stél vidět mnoho. Je to skutečná galerie mayských plastik pod širým nebem. Jsou nádherně zachovalé, udivují svými přesně vytesanými detaily, a pocházejí z různých údobí vlády zdejší královské dynastie. Hluboké reliéfní hieroglyfické nápisy ukazují, jak mayské písmo nejen že je užitečné pro zkoumání historie, ale jak je taky tohle obrázkové písmo krásné na pohled. Úplný mayský krasopis! Stély, aby je bylo možno od sebe rozlišit a popsat, jsou v Copánu označovány jedním písmenem nebo číslici. Na většině stél se nachází plastika některého z panovníků, zadní část a boční stěny jsou popsány množstvím hieroglyfických nápisů. Protože toto hieroglyfické písmo již bylo rozluštěno, zřejmě poskytuje historikům mnoho cenného materiálu. I to je jeden z důvodů, proč ruiny Copánu patří mezi ty nejlépe popsané a nejvíce prozkoumané. Nádhera zdejších staveb, ať už jde o stély, pyramidy, hřiště, paláce a další, je udivující. Všechny mají zcela fantastickou výzdobu a jedinečné glyfy. Zdá se, že nejvíc staveb patří třináctému panovníkovi královské dynastie jménem Osmnáct Králík.
obrázek Copánské hřiště má místo kamenných kruhů papouščí hlavy
Procházíme Velkým náměstím na jižní stranu a dostáváme se na velké míčové hřiště. Dodnes je skvěle zachované a je zvláštní tím, že namísto kamenných kruhů, kterými se prohazovaly kaučukové míče, tu vidíme kamenné papouščí hlavy. Asi proto, že hřiště bylo zasvěceno nějakému papouščímu bohu. Možná taky mělo hřiště upomínat na zakladatele copánské dynastie vládců, čili na Prvního Kvesala Papouška. Nad hřištěm projdeme několika klenutými kobkami, kde v jedné z nich na stropě visí klubko netopýrů. Z jejich klidu je nevyruší ani blesk mého fotoaparátu.
A pak už přicházíme k nejvýznamnějšímu místu mayského Copánu, k proslulému Hieroglyfickému schodišti. Tohle schodiště na západní straně jedné z pyramid patřící k Jižní akropoli je v celém mayském světě naprosto jedinečné. Přibližně sedmdesát schodů je totiž vyzdobeno více než dvěma tisíci glyfy, a jedná se tak o zřejmě o nejdelší mayský text, jaký kdy byl nalezen. Bohužel dost velké úseky jsou dnes již ztracené, zvětralé, poškozené nebo zpřeházené, a tím pádem nerozluštitelné.
obrázek Detail Hieroglyfického schodiště
Přestože text nelze tedy přečíst v celé jeho úplnosti, je prý z čitelných částí zřejmé, že Hieroglyfické schodiště představuje jakousi mayskou knihu pojednávající o historii Copánu a jeho vládnoucí dynastii. Vidíme, že tohle schodiště evidentně nedávno prošlo, a velmi pravděpodobně ještě prochází, rekonstrukcí. Fotografuje se těžko, protože je shora překryto nějakými plachtami a snad i plechovou střechou, nebo co to je. Zřejmě to má za účel tuto slavnou památku chránit před rozmary počasí. Bohužel to však také velmi brání přístupu světla, které je pro pořízení dobrých obrázků tolik žádoucí. Původní podobu celé strany pyramidy i se schodištěm si pak hned vedle můžeme prohlédnout na obrázku, kde je tohle schodiště vymalováno v původních červených barvách tak, jak původně vypadalo v dobách starých Mayů.
Od Hieroglyfického schodiště projdeme kolem jižního schodiště vedoucího nahoru na Jižní akropoli. Po něm ale nahoru nemůžeme, tohle schodiště sice není hieroglyfické, ale o to víc by rekonstukci potřebovalo. Vypadá, jako kdyby ho rozházelo několikeré zemětřesení. Abychom se dostali do Jižní akropole, musíme ho celé obejít. Až pak se dostaneme na východní i západní dvorec akropole. Jižní akropole je překrásný komplex pyramid, chrámů a schodišť s dalšími kamennými stélami a oltáři.
obrázek Levá postava na oltáři Q představuje zakladatele copánské královské dynastie
Jako jeden z nejvýznamnějších je tu oltář označený jako Q. Jde sice spíš o trůn, než o oltář, ale je na něm na všech jeho stranách zobrazeno celkem šestnáct copánských panovníků i s jejich jmény v hieroglyfickém písmu. Oltář Q tak pro archeology a vědce představuje důležitý artefakt pro studium copánské historie. Obsahuje totiž mnoho cenných a jedinečných informací. Lze z něho například vyčíst i data nástupu na trůn
obrázek Rozbité schodiště pod Jižní akropolí
jak zakladatele copánské královské dynastie, tak i posledního mayského krále Copánu U-Cit-Toka.
Pod jednou z pyramid se v téhle části Copánu také nachází tunel vedoucí k již zmiňovanému chrámu Rosalila. Zdejší panovníci, podobně jako v mnoha jiných mayských městech, se všichni předháněli, aby každý postavil něco většího a velkolepějšího, než jeho předchůdce. A tak podobně jako jinde staré chrámy mizely, byly rozebrány a nový panovník na jejich základech postavil nový pomník, tentokrát památku zase na jeho panování. Někdy, na některých stavbách, se však původní stavbu rozhodli nezbořit, ale obestavět a zakrýt ji celou. Právě takhle se tu nádherně zachovala ukrytá po dlouhé věky červená pyramida zvaná Rosalila, další to slavná copánská památka zasvěcená králi Měsíčnímu Jaguárovi. Asi to byl vážený a slavný panovník. Chrám Rosalila tu ale není jediný takový překrytý něčím novým. Při vykopávkách prováděných v Copánu se našly i pod mnoha jinými stavbami pozůstatky jiných, mnohem starších chrámů. Dokonce i pod samotným chrámem Rosalila byl objeven ještě jiný a starší chrám, pod ním ještě jeden, a okolo obou se nacházejí také nějaké hrobky. Díky onomu vysokému poplatku, právě zvlášť jenom za vstup do tunelu, dovnitř ke chrámu Rosalila nikdo nepůjdeme. Jen si prohlížíme jeho obrázek při vstupu do podzemí. Ivča nám říká, že kopii chrámu Rosalila bychom mohli vidět v muzeu, pokud se tam ještě někdo z nás půjde podívat. A pak už pomalu zamíříme zpátky na Velké náměstí a k východu z archeologického areálu.
obrázek Replika chrámu Rosalila uprostřed copánského muzea se fotografuje špatně
Do stanoveného odjezdu, kdy nás bude na parkovišti čekat náš řidič, ještě ale nějaký čas zbývá. Líbě se už do muzea nechce. Ale já se rozhoduju rychle! Dagmara se ke mně přidá a tak si společně hbitě přikupujeme ještě vstupenky do muzea a jdeme tam. Když už jsme jednou tady a čas na to trochu je, tak proč ne? V muzeu nejprve vidíme další překrásné mayské plastiky. Některé jsou originál, jiné jen kopie. A uprostřed muzea, pod širokým otvorem ve střeše, je opravdu umístěna replika chrámu Rosalila. Je to nevelká dvoupatrová červeně natřená pyramidka, která je ozdobená štukováním malovaným v kontrastující modré, žluté a zelené barvě. Je to zajímavá stavba, jiná je na ní především právě ta její výzdoba. Fotí se hodně špatně, neboť dolní části jsou v přítmí, zatímco nahoře se pyramida zvedá proti obloze, proti ostrému světlu, jelikož je nad ní otevřené nebe. Střecha muzea nad pyramidou prostě není. Můžeme projít i dovnitř chrámu Rosalila a projít skrz spodní partii rozdělenou do čtyř místností. Obcházím pak ještě jednou muzeum kolem dokola, tentokrát v horním patře. Jsou tu moc krásné a zajímavé artefakty mayského umění. Čas odjezdu se už ale blíží. Byť na muzeum nebylo až tolik času, kolik by si zasloužilo, stihl jsem ho projít celé, a můžu říct, že jsem jeho návštěvou určitě nic nepokazil. Ba právě naopak.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3