Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter Google+

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Co u Viktoriiných vodopádů plánovat na zítra?  >>

První, co musíme ve Victoria Falls udělat, a to ještě předtím, než se ubytujeme, je zajet do kanceláře společnosti Sheerwater Adventures. Tahle společnost je jedna z několika, která kolem Viktoriiných vodopádů organizuje všelijaké aktivity. Je jich takových ve Victoria Falls víc, ale s touhle má Pepa dobré zkušenosti. Jsou prý spolehliví, bezproblémoví, a mají údajně také nějaký mezinárodní certifikát. Aktivit k výběru mají mají celkem hodně. Zkusím to popsat i trochu česky. Z mostu přes Zambezi můžete skákat střemhlav (bungee jumping), nebo se pod mostem na laně pěkně pohoupat (bridge swing), eventuelně svištět jako na lanovce přes kaňon (bridge slide). To všechno se dá absolvovat buď sólo, nebo v tandemu. Krom toho tu jsou všelijaká safari, autem, pěšky, i po vodě na Zambezi, nabízí se i procházka se lvy, nebo vyjížďka na slonech. Po Zambezi můžete nad vodopády jezdit na nějaké rychlé lodi (jet boat), nebo se projíždět na lodi při západu slunce (sunset cruise). Ti co chtějí zkusit kanoe, mají na výběr, jak dlouho chtějí mlátit pádlem do vody. Podobně ti, co zvolí rafting po divoké Zambezi pod vodopády, mohou volit půldenní nebo celodenní skotačení a dokonce si k tomu ještě můžou zaplavat v peřejích s prkýnkem (riverboarding). No a ještě tu jsou dva různě dlouhé lety helikoptérou, abychom mohli vidět Viktorky pěkně shora. A možná i něco dalšího, na co jsem záhy po opuštění agentury zapomněl.
Pokud se vám z některých názvů trochu točí hlava, pak vězte, že já jsem na tom byl podobně. Naštěstí nám tady ale pustí video, od každé aktivity vidíme krátkou ukázku, takže se člověk rychle zorientuje, co je co. Těším se, že dáme rafting, Jarda ho chce taky. Líbu ovšem ukázka raftingu trochu vystraší. S otevřenou pusou hledí, jak se rafty převrací a raftaři se zmítají v divokých peřejích řeky Zambezi. Říká mi, že se bojí a že na raft nechce. Přesvědčuju jí, ať se nebojí, že to tak zběsilé nebude. I Pepa tvrdí, že to není nic tak hrozného.
obrázek Vidět Viktoriiny vodopády shora z helikoptéry si prostě nemůžu nechat ujít
Oni si tu nemůžou dovolit, aby se někomu něco stalo, okamžitě by měli po byznysu. Jinak nám Pepa určitě doporučuje helikoptéru a pohodovou večerní plavbu po Zambezi se západem slunce. Já bych se raftingu tolik nebál, ale problémem se ukazuje být čas. I ten půldenní raft je dlouhý, od rána až do dvou odpoledne. A stihnout pak ještě helikoptéru, procházku s Pepou kolem vodopádů a už ve čtyři být zase na lodi za Zambezi, to se prostě stihnout nedá. Buď musíme vynechat helikoptéru, nebo se ani nedostaneme na procházku k vodopádům. To bychom zase Viktorky na vlastní oči vlastně ani neviděli. Je to prostě našlapaný. Máme na všechno jen zítřek, pozítří už zase musíme být úplně někde jinde.
Dlouho dumáme, co a jak. Jarda se nakonec rozhodne vynechat helikoptéru. On jako vodák si raft prostě nechce nechat ujít. I tak bude mít na vodopády času dost málo. Líba mě stále přemlouvá, že na raft nechce, že se bojí. Ukázku z raftingu vidí už po několikáté, a začíná být vystrašená už ne trochu, ale hodně. Slzy má na krajíčku, a říká, že by z toho raftu byla celá vyklepaná, že z toho ostatního by pak už nic neměla. A že by si takhle vodopády vůbec neužila. Na malou chvilku uvažuju, jestli nemám s Jardou jít na raft bez Líby. Ale brzy to zase zavrhnu. Ten čas! Stojí to zbytečně moc času! A krom toho se mi bez Líby ani nechce. Že bych nechtěl umřít sám? Musím se už rozhodnout. Nakonec k Jardově nemalé lítosti raft vynecháváme oba. Půjde na něj tedy jen on sám. Jarda se raftu nevzdá. My místo toho volíme procházku se lvy. Na tuhle aktivitu chtějí jít také všichni ostatní. Má trvat asi tři hodiny a začíná už ráno o půl sedmé. Budeme mít tedy dost času na všechno, co tu budeme podnikat. Uf, to byla fuška! Nejhorší ze všeho je možnost volby! Ale už je rozhodnuto a je to dohodnuto. Všichni v tom máme jasno.
Jen jsme se ale dohodli, kdo, co a jak, vypadne elektřina. Pepa nás sice původně informoval, že se tu platí pouze hotově, abychom měli dostatek dolarů. Teď tu ale k jeho i k našemu překvapení jako novinku nabízejí i platbu pomocí platební karty. Pepa si musí zaznamenat další drobný zimbabwský pokrok! Vláďa s Radkou to chtějí využít a kartou zaplatit. Musíme však počkat, až nahodí agregát. My s Líbou se k nim nakonec přidáváme a taky pro zaplacení aktivit používáme platební kartu. Zajímavé přitom je, že ač tady jinak chtějí výhradně dolary, na výpise z karetního účtu máme pak odečtenou částku přepočtenou z jihoafrických randů, a jako místo platby je uveden Swakopmund.
obrázek Na zítra, na Viktoriiny vodopády, se moc těším
To je v pro změnu zase v Namibii, hodně daleko odtud, až na Pobřeží koster u Atlantiku, kam se my dostaneme zhruba za týden. Skoro bych se vsadil, že to tu mají zařízené někudy přes nějaký satelit. Jinak v téhle zemi asi nic takového nefunguje ani omylem.
Za tři aktivity, víceméně dle vlastního výběru, tu nabízejí výhodnou cenu 270 dolarů. Pokud volíme večerní plavbu, můžeme si k ní vybrat dvě další aktivity za 220 dolarů. Rychle to počítám, jestli se to vůbec vyplatí. Ale vyplatí. Vidím, že procházka se lvy a helikoptéra jsou ty úplně nejdražší "výlety". A tak za oba ušetříme dobrých sto dolarů. Stejně mě trochu ten raft mrzí. Docela jsem se na něj těšil a dlouho dopředu jsem s ním počítal. Když ale vidím Líbu už zase usměvavou a celou šťastnou z toho, jak unikla ze spárů smrtelných peřejí divoké Zambezi, říkám si, že to zase nakonec tolik nevadí. Uvidíme prostě něco jiného. Snad i to bude zážitek, který bude stát zato. Už se nemůžu dočkat, moc se na vodopády těším!

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3