Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter Google+

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Suchý zákon: při tanečku není pivo!  >>

Při návratu ze safari projíždíme Phalaborwou, kde se ještě zastavujeme u obchodu. Je třeba doplnit zásoby. Musíme obstarat chleba, zeleninu, koření, dřevo na gril, vodu, zkrátka všechno, co je potřeba. Můj notýsek už neslouží jen jako deníček a zápisníček, ale začínám ho stále častěji používat i jako nákupní lístek a účetní knížku. Někdy je toho už docela hodně a aby se na nic nezapomnělo, je lepší si to zapsat. Ať už jde o nákup, nebo o finanční vyrovnání. S pivem ovšem máme smůlu. Je neděle a tak se nikde žádný alkohol prodávat nesmí. Bohužel se to tady dodržuje. Jakkoliv se nám tenhle prohibiční suchý zákon nelíbí, musíme se s ním smířit.
Majitel Elephant Walk nám dovolil použít jeho bazén, kam jiní hosté nesmějí. Prý mu tam vždycky udělají bordel. My ovšem, protože jsme tu s Pepou, jsme samí slušní hosté, my máme důvěru, a proto máme z tohohle pravidla výjimku. Docela příjemné a asi ne moc časté setkání s tím, že někde Češi platí za ty lepší a slušné klienty či zákazníky. A tak se s Líbou, Jardou, Radkou i Vláďou ještě jednou s chutí vyrácháme v bazénu. Tentokrát ovšem bez černošek a bez míčových her. Voda v bazénu je příjemně teplá a tak na zakončení dnešního dne si ještě užíváme báječnou podvečerní koupel. Pepa zatím vaří na všeobecné přání znovu potjiekos, čili onen výborný africký kotlíkový guláš.
Jak vidno, Radce ani Líbě nečinilo vůbec žádný problém se k tančícím "lidožroutům" připojit
Je stejně skvělý, jako poprvé. A stejně tak jako předtím, i tentokrát všichni vypulírujeme své talíře takříkajíc dočista do čista.
Po večeři je pro nás připravená jakási kulturní akce, domluvila se docela narychlo během přípravy naší večeře. V podstatě jen za pár randů se nám tu předvádí nějaká folklórní skupinka černochů. Myslím, že říkali, že jsou odněkud ze Zimbabwe. Hrají, bubnují, tančí, zpívají a hopsají, jejich šou je něco mezi koncertem, divadlem a tanečním spektáklem. Jsou mladí, poměrně urostlí a svalnatí, šikovní a mrštní. Tančí před námi odění jen do pár kůží a ověšení pery a jasně bílými třásněmi. V té tmě ani moc nevidíme jejich tváře, ale za to se o to líp temnotou míhají právě ty jejich zářivé třásničky. Chvílemi vypadají jako tlupa lidožroutů, která tu křepčí na oslavu chycené večeře, kterou mají právě před sebou. A která jim pomáhá udržovat rytmus, protože jim taky rozdali svoje africké bubínky. I když tady bych řekl, že my jim ten jejich rytmus spíš trochu kazíme. Samozřejmě se ti kluci taky snaží, abychom si trochu s nimi zakřepčili i my.
obrázek Tihle černí kluci dali do svého vystoupení spoustu energie
Někteří z nás tak opravdu začnou společně s těmi černoušky zkoušet rytmus jejich "lidožroutských" tanečků. I Líba. Doufám jen, že mě v noci nekousne! Když je po představení, musím koneckonců přiznat, že přes původní nedůvěru se mi tahle podívaná vcelku líbila. Bylo to plné afrických rytmů a pohybu, ti černí kluci do toho vložili spoustu energie a rozjeli to naplno. Líbu dokonce přesvědčili tak, že si chce koupit i jejich cédéčko. Jsem zvědav, jestli si ho doma vůbec pustí. Spíš ji podezřívám, že si bude ty hezké kluky s barvou hořké čokolády jenom prohlížet na obalu.
Pepa léčící si silnou rýmu, kterou chytil už cestou v letadle, šel spát ještě před představením. Celý den řídil, pak nakupoval a vařil, ráno zase musí brzy vstávat, abychom měli snídani. Není divu, že je unavený a že si potřebuje odpočinout. Usnul okamžitě jak si lehnul. Bez ohledu na to, že mu před chaloupkou bubnuje a řve banda černých Afričanů. My už po představení taky nesedíme dlouho, Jsme z horkého dne taky trochu utahaní, a krom toho už došlo úplně všechno pivo. Včera jsme ho prostě vypili víc, než jsme měli, a dnes se už další koupit nedalo. Alkohol včetně piva se v Jihoafrické Republice prodává samozřejmě ke konzumaci v restauracích, ale jinak jen ve specializovaných obchodech, které mají v neděli a ve svátky ze zákona nařízený zavírací den. Takový suchý zákon je ovšem pro nás vážný nedostatek téhle jinak zatím přívětivé země. Líba ještě s ostatními dopíjí načatou láhev vína. Toho se naštěstí včera tolik nevypilo. Mně už se ale neodvratně začínají klížit oči, a tak se zvedám jako první a popřeju všem příjemnou a dobrou noc.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3