Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter Google+

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Pozor na hrochy na ulici!  >>

Teď už jsme za pár minut ve městě Phalaborwa, kde budeme mít nocleh. Původně hornické městečko se v průběhu let vyvinulo v turistické centrum díky blízkosti Krugerova národního parku, který se rozprostírá prakticky hned za hranicí města.
obrázek V Phalaborwě je potřeba dávat pozor na hrochy toulající se po ulici
Díky tomu, že cestovní ruch převzal dominantní roli při rozvoji Phalaborwy, má dnes město už hodně přes sto tisíc obyvatel. Pepa nejdřív ještě zastavuje u obchoďáku, abychom doplnili zásoby. Masové, zeleninové, a taky pivní. Sbalíme tu za rohem i dvě přepravky, které se nám na převážení zásob budou hodit. Když odjíždíme, na konci parkoviště vidím už známou dopravní značku "Pozor hroch". Tu si ještě vyfotím, když o ní teď vím.
obrázek Lodge Elephant Walk a naše vykládání zásob, něco přijde do ledniček, něco rovnou Pepovi do kuchyňky
Ve městě Phalaborwa budeme spát dvě noci. Když tak si sem dojdu. Ta dopravní značka i název našeho ubytovacího zařízení Elephant Walk, což je něco jako "Sloní chodník", nám připomíná, že jsme opravdu už nedaleko Krugerova národního parku. Hned zítra tam pojedeme na celodenní safari. Jsme taky příjemně překvapení, že nás v Elephant Walk vítají českou vlajkou a českým nápisem. Naše dnešní cesta, necelých tři sta kilometrů dlouhá, a vlastně taky celý dnešní zajímavý den, pro nás tady končí.
Nakoupené zásoby při vykládání trochu rozdělíme a roznosíme do ledniček. Ty máme ve všech našich příjemně vybavených chatkách, nebo i v kuchyňce. Pepa začíná připravovat nad ohněm pštrosí stejky, v troubě v kuchyňce pak na další dny peče maso, které následně přijde zmrazit. Všechno jde jako na drátkách. Největším problémem se ukazuje být teplé pivo, které není jak rychle zchladit. Pepovy pštrosí stejčky se zeleninovým salátem jsou ovšem jedinečné a vynikající. Všichni vyčistíme talíře do posledního smítka tak, že by ani hladové psisko nepoznalo, co na tom talíři vlastně bylo. Není to ostatně poprvé, kdy Pepovo kuchařské umění chválíme, a zřejmě a snad ani naposled.
Po večeři s námi posedí majitel Elephant Walk, takový celkem veselý a příjemný chlapík. Vypravuje nám třeba o své nedávné cestě do Zimbabwe. A taky o tom, že u obchodního domu má značka "Pozor hroch" opravdu své opodstatnění. Není prý nijak výjimečné potkat v ulicích Pahalaborwy hrocha. Někdy prý přijdou i sem do lodge napást se svěží zelené travičky, jakou máme třeba zrovna před naším domečkem. Už prý z centra Phalaborwy odháněli i slony. Přemýšlím chvíli, jaké by to bylo, kdybych se ráno doma probudil, a přede dveřmi uviděl hrocha jak vrata. Přestože mám hrochy v oblibě, velice pochybuju, že bych plný nadšení vyběhl ven, abych si to zvíře vyfotil.
Pan domácí, jak se záhy dozvídáme, má rád naši českou slivovičku. A tak mu tu necháme jednu naši, teď už zdaleka ne plnou, lahvičku. Dá si pár štamprliček a pochvalně zakoulí očima. Sedíme a povídáme večer ještě dost dlouho. Pivo se nestačí chladit a jeho zásoby se rychle tenčí. Zprvu to vypadalo, že Pepův nákup zlatého moku by mohl stačit na víc dní. Nestačí. Ani náhodou. Už teď se zdá, že nezbude skoro nic už ani na zítra. Přestože ráno o půl šesté odjíždíme do Krugerova národního parku, vydržím nakonec s Jardou sedět a diskutovat až skoro do půlnoci. To už se ale Líbě dlouho a dlouho zdají její jistě krásné africké sny.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3