Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter Google+

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Jihoafričany v Lesothu nemilují  >>

Vracíme se stejnou cestou, a tak i při návratu míjíme značky varující před sněhem, ledem, i závějemi. Tyhle zimní "radovánky" jsou ovšem v této době k mání spíš u nás. I sněžné tyče v některých úsecích silnice nejvyšších partií hor nám připomínají, že jsou tady opravdové hory. Lidé tu asi nemají zrovna na růžích ustláno.
obrázek Horské louky v Lesothu jsou v tomhle období plné květů
Zvlášť ve zdejší drsné a dlouhé zimě tu nemají jednoduchý život. Ale teď tu bílé zimní barvě vzala vládu svěží letní zeleň ozdobená stříbrnou trávou a spoustou rozličných kvítků. Jejich nádheru znovu a znovu obdivujeme při asi dvou krátkých zastávkách u horských lučin. Snažíme se jejich krásu hltat plnými doušky, jak očima, tak našimi cvakajícími fotoaparáty.
Aut nikde v Lesothu mnoho nepotkáváme. Lidé tu hodně chodí pěšky. O luxusu automobilového dopravního prostředku si tu musejí nechat jenom zdát. Místní obyvatelé, které potkáváme, vypadají na první pohled milí a usměvaví. Někteří nám i zamávají. Jarda si ale všimne, že za naším autem někde i zahrozí. Nejspíš nás s jihoafrickou značkou mají za Jihoafričany, a ty tady nikde v oblibě příliš nemají. O důvodech už jsem se zmiňoval.
Taky nás dvakrát zastavuje lesothská policie. Je to bez problémů. Pepa pozdraví, a stačí, když řekne, odkud jsme. Stejně nejspíš nevědí, kde nějaká Česká Republika leží. Pak jim ukáže řidičák, popřeje hezký den, a můžeme odjet. A ještě Pepa dodá: "Hlavně si nesmějí myslet, že jsme z Jihoafrické Republiky". Vzápětí nás pak s tajuplným výrazem ujišťuje, že policajtů si zejména v Zimbabwe ještě užijeme až až.
Lesothské policajty ale zakrátko vyměňujeme za celníky. Už jsme zase zpátky na hranicích. Ti naštěstí vědí, že Jihoafričané nejsme. Formuláře už při návratu žádné vyplňovat nemusíme a tak to jde velice rychle. Pepa nás zanedlouho potom počastuje sdělením, že tohle jsou ty nejméně problémové hranice ze všech, které máme v programu cesty. Jejda! Pročpak asi nás Pepa začal takhle strašit? Nejspíš, abychom si tolik nechrochtali blahem, neboť se nám zatím všechno moc a moc líbí, a abychom se taky připravili na něco, co třeba tak úplně příjemné nebude.

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3