Osobní stránky - Lubomír Prause

Zápisky z cest - Jih Afriky 2009 / 2010

Facebook Twitter Google+

Jak mi zachutnala jižní Afrika

© 2011, poslední aktualizace: 28.6.2013

<<  Africké přivítání a první africké polibky  >>

Jsem rád, když krátce zastavíme na občerstvení. Alespoň na chvíli se trochu proberu. Ať se snažím sebevíc, nemůžu udržet oči otevřené. Všichni jsme po nočním letu a dvou předchozích nocích s mizerným spánkem přece jen unavení a všichni pospáváme. Pepa, jak se zdá, se za volantem naštěstí i na těch dlouhých rovných a nudných cestách docela drží. Nebo to tak alespoň vypadá. I on je ale určitě unavený. Má přece za sebou podobnou cestu, jako my.
Městečko s názvem Bethlehem, kterým projíždíme, mi připomene jesličky a Ježíška. A vánoční svátky. Vánoce jsme pro letošek kompletně zrušili, abychom mohli v klidu odjet za teplem. A teplo je tu opravdu jaksepatří. Začínáme cítit i vůni afrického benzínu, který jsme právě načerpali. Pročpak začíná být uvnitř auta tolik cítit?
obrázek Špičaté vrcholky Dračích hor máme na dohled
A hele! Támhle kus od cesty vidíme za plotem první zebry. Afrika nás opravdu vítá nádherně. Před námi v dálce se začínají zvedat špičaté vrcholky kopců patřících už do podhůří Dračích hor. Záhy se naše cesta stáčí směrem k horám. Ale to už jsme několik kilometrů za městečkem Clarens, kde z hlavní silnice odbočujeme. Po pár dalších kilometrech pak zatáčíme k místu našeho dnešního ubytování, k Barbet Country Cottages. Nejsme už daleko od lesothských hranic. Tady budeme poprvé v Africe spát a budeme tady snít naše africké sny po dvě následující noci.
obrázek Buvolec běločelý alias blesbok se nějakými českými turisty nehodlá nechat vyrušovat
Po malé cestě vedoucí mezi omamně vonícími loukami a několika sady se dostáváme do malé osady. Přivítá nás tady nádherné a příjemné prostředí Barbet Country Cottages. Kolem krátce střiženého a měkoučkého trávníku je pod nízkým svahem rozmístěno několik hezkých stylových chatek. Každá z nich má jednu větší a jednu menší ložnici. A taky rozměrný obývák s celkem slušně vybavenou kuchyňkou. Dole pod chatkami za plotem na louce se producíruje jakási antilopa, nevšímavě k nám otočená svou zadnicí. Nějací čeští turisté u chatek ji evidentně vůbec nezajímají. Jdu o kousek blíž, abych si udělal první fotografii první antilopy, dokud ještě svítí sluníčko. Už nebude trvat dlouho a zapadne. Antilopa je divoká, je za plotem osady ve volné přírodě, a když si ji prohlížím a fotografuju, ještě netuším, jak se jmenuje a co je to zač. To zjistím až doma. Znovu obhlížím celý areál téhle překrásné ubytovací osady. Stojí zcela o samotě, široko daleko žádná jiná obydlí nejsou. Nebudeme a nemůžeme tu být nikým a ničím rušeni. Tohle je opravdový první africký polibek, kterého se nám dostalo.
obrázek Typická africká grilovačka se odehrává v rozpůleném bojleru
Je letní, laskavě příjemný a voňavý. Mezi těmi okolními kopci nedaleko Dračích hor je tu vážně nádherně. Nemá to tady chybu! K naprosté dokonalosti chybí už snad jen žirafa vystrkující svůj dlouhatánský krk nad střechy zdejších úžasných afrických chaloupek.
Než se osprchujeme a poprvé si vybalíme zavazadla, Pepa zatím nakládá maso. Dnes je tady v Jihoafrické Republice státní svátek, všechny obchody jsou zavřené, a tak si všechno potřebné nechal Pepa nakoupit od místních v předstihu. Následná grilovačka z výborného afrického hovězího je vynikající, a kdybych měl paruku, tak ji před Pepou smeknu. Smeknout jen můj klobouk mi připadá málo. Tohle byl africký polibek na ústa! A to ještě nevíme, zjistíme to až později, že půlka rozříznutého bojleru s improvizovanými nožkami, která nám tady posloužila jako zahradní gril, je v jižní Africe naprosto běžná záležitost. A že když není po ruce zrovna starý bojler, poslouží k témuž účelu stejně dobře i půlka jakéhokoli plechového sudu.
Po večeři posedíme společně už jen chvíli. Trošku se vzájemně ještě poznáváme, ale protože nás je hodně málo, jde to rychle. Probereme něco málo z příštího programu, zavzpomínáme na pár zážitků z jiných cest, a už přibližně kolem osmé jdeme do postelí. Všichni musíme dohnat spánkový deficit z dlouhého letu, a taky se musíme přesvědčit, jak se nám tady v Africe vlastně bude spát. Zbývá ještě první africký polibek Líbě: "Tak dobrou africkou noc!"

>>

© Lubomír Prause, 2011
LP logo ASMAT.cz TEPNET.cz
PS Pad Valid HTML 4.01 Transitional Valid CSS 3